|
|
Kvalita návaznosti krizové intervence u IZS v Jihočeském kraji
ROSENDORFOVÁ, Lenka
Při mimořádných událostech, kdy je člověk v krizi a zasahuje složka integrovaného záchranného systému, je klientovi poskytnuta krizová intervence. Klient po poskytnutí krizové intervence na místě, vyhledává návaznou pomoc, která může být poskytována neziskovými organizacemi pomocí krizové pomoci. Práce se zaměřuje na analýzu návaznosti krizové pomoci a propojenost složek IZS se subjekty poskytující návaznou pomoc. V první části práce jsou vysvětleny stěžejní pojmy, které jsou čerpány z odborné literatury, rozdělené do kapitol. V druhé části práce je popis výzkumného šetření společně s jeho výsledky. Byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumným šetřením byl zjištěn prostor pro úpravu návaznosti krizové pomoci a možnosti zapojení nových organizací.
|
|
|
Rozsah psychosociální pomoci poskytované Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje při řešení mimořádných událostí a při ochraně obyvatelstva
ZÍKA, Václav
Diplomová práce pojednává o psychosociální pomoci a o celém komplexu v ní obsažených činností, které se staly standardem při pomoci zasaženým u mimořádných událostí, krizových situací a při ochraně obyvatelstva. Standardem v každodenní práci příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, ale i dalších subjektů při spolupráci a společném zásahu složek integrovaného záchranného systému. Mimořádné události s různou intenzitou, četností a rozsahem zasahují do života lidí. Stát vytváří různé nástroje a opatření a snaží se na škodlivé působení těchto jevů připravovat a při vzniku je účinně řešit a minimalizovat jejich dopady. Garantem v této oblasti je Hasičský záchranný sbor České republiky, který svou činnost opírá o zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů a jeho hlavním úkolem je, mimo jiné, chránit životy a zdraví obyvatel. K naplnění svého poslání poskytuje zasaženým při provádění záchranných a likvidačních prací i psychosociální pomoc. Reaguje tak na celkové potřeby lidí a svou péči dále rozvíjí. Tato nabídka občanům je ještě více rozšířena při společném zásahu složek integrovaného záchranného systému. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nastavuje možnosti koordinace a širokou platformu součinnosti a spolupráce s řadou dalších významných státních i nestátních organizací a institucí. Stanoveným cílem mé diplomové práce bylo provést vyhodnocení celého komplexu činností psychosociální pomoci zasaženým při mimořádných událostech. Se znalostí teoretických východisek a zejména pak po vyhodnocení následného kvalitativního výzkumu navrhnout podněty a určitá doporučení ke změnám a ke zlepšení naší práce při poskytování psychosociální pomoci. Formuloval jsem si pět výzkumných otázek, které odrážely celou šíři zkoumané problematiky. Práce je standardně členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část jsem naplnil studiem a analýzou odborné literatury a souvisejících právních norem zabývajících se zadáním Hasičského záchranného sboru České republiky a jeho psychologické služby, složek integrovaného záchranného systému a především samotné psychosociální pomoci. Praktická část je realizována osvědčeným kvalitativním výzkumným šetřením formou polostrukturovaného individuálního rozhovoru. Rozhovory byly podle zadání práce vedeny s veliteli v několika řídících úrovních, operačními důstojníky a psychologem Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo patnáct respondentů, tedy více jak deset procent z celkového počtu podobně zařazených příslušníků. Vzhledem k zadání diplomové práce je zde patrná snaha o co největší vypovídatelnost výsledků výzkumu při zachování všech zásad kvalitativního šetření. Rozsáhlá vytěžená data jsem vyhodnotil metodou obsahové analýzy kvalitativních dat a po následné komparaci a redukci jsem vytvořil souhrny konečných výsledků výzkumu. V následné diskuzi jsem hlavní výsledky výzk
|
|
|
Možnosti a využití pastorální teologie v posttraumatickém týmu HZS ČR
KUBEŠ, Tomáš
ABSTRAKT KUBEŠ, T. Možnosti a využití pastorální teologie v posttraumatickém týmu HZS ČR. České Budějovice, 2017. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce Mgr. Štěpán Kavan, PhD. Práce je rozdělena na tři části. První část je věnována procesu vzniku psychologické služby ve vybraných složkách integrovaného záchranného systému, utváření týmů, jejichž pracovní náplní je poskytování psychické pomoci při mimořádných událostech a jejich dalšímu rozvoji. Dále se tato část věnuje teoretickému poznání problematiky stresu, traumatu a posttraumatických poruch. Významnou kapitolou je pak část zabývající se komunikací, jakožto hlavním prostředkem při poskytování pomoci. Druhá část práce je věnována praktické teologii, jejímu vzniku a postupnému vývoji v prostředí střední Evropy. Jsou zde uvedeny dva základní koncepty vývoje praktické teologie, které jsou podstatné pro pochopení dalšího formování a možného využití praktické teologie v mezioborových činnostech. Stěžejním je zde především rozbor konstitutivních prvků církve, kde je věnována největší pozornost diakonii a na ní navazující charitativní službě církve. Třetí a závěrečná část pak zahrnuje praktické ověření předchozích poznatků a to pomocí dotazníkového šetření. Výsledky a komentáře získané z dotazníku společně s teoretickými znalostmi a praxí z profesního života umožnily závěrečné zhodnocení celé práce. Tento soubor má pomoci při hledání odpovědi na původní otázku možné spolupráce a využití výše zmíněných disciplin při poskytování pomoci.
|
|
|
Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí
Ivanko, Dana ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
IVANKO, Dana. Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013. 87 s. Diplomová práce. Diplomová práce - Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí - se zaměřuje na oblast psychosociální pomoci a sociální práce při hromadných neštěstích. Podrobněji popisuje typy pomoci při hromadných neštěstích, se zaměřením na psychosociální pomoc. V centru pozornosti stojí člověk, se svými biologickými, psychologickými, spirituálními a sociálními potřebami. Následně je představena sociální práce v situacích hromadného neštěstí a kompetence sociálního pracovníka. Mobilním krizovým týmům je věnována samostatná kapitola. Pro dosažení stanoveného cíle práce je uveden přehled o standardech psychosociální pomoci, včetně legislativního zakotvení pomoci při hromadných neštěstích v České republice. Výzkumná část přináší vhled do oblasti práce mobilních krizových týmů v České republice, formou příkladů dobré praxe. Metodika bude vypracována z příkladů práce mobilních krizových týmů, toho, co se osvědčilo při poskytování psychosociální pomoci. Klíčová slova Sociální práce při hromadných neštěstích, psychosociální pomoc, hromadné neštěstí, oběti, potřeby lidské existence, mobilní krizový tým
|
|
|
Psychosociální pomoc rodičům při perinatální ztrátě
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá možnostmi psychosociální pomoci rodičům při perinatální ztrátě. V úvodu je krátké pojednání o tématu smrti, následuje téma mrtvorozených dětí z pohledu lidské důstojnosti a vhled do teorie sociální práce a na úlohu (psycho)sociálního pracovníka. Je zmíněn také problém syndromu vyhoření v pomáhajících profesích. V krátkosti jsou představeny statistky z pohledu perinatálního úmrtí z období mezi lety 2013 až 2015 a definice či vysvětlení některých pojmů, použitých v textu práce. V dalších kapitolách je popsána situace matek před a po zjištění úmrtí dítěte. Následuje podrobné představení kritérií pro výzkum, který je proveden kvalitativní i kvantitativní formou a je doplněn kazuistikou. Vše je shrnuto a dáno do souvislostí v následné diskusi a obecněji shrnuto v závěru celé práce, která prokázala potřebnost odborníky doporučovaných možností psychosociální pomoci rodičům při perinatální ztrátě (pojmenování dítěte, fyzický kontakt rodičů s dítětem, pořízení upomínkových předmětů na dítě, pohřeb rozloučení se s dítětem, informace o místě uložení ostatků dítěte). Práce také poukázala na vhodnost zařazení psychosociálního pracovníka do multidisciplinárního týmu ve zdravotnických zařízeních. Přínosem této bakalářské práce je její možné praktické využití jako pomůcky ve zdravotnických zařízeních, kde k perinatálním úmrtím dochází.
|
|
|
Taktické přístupy k osobám zasaženým mimořádnými událostmi - psychologické aspekty
GRECHOVÁ, Michaela
S rozvojem moderní civilizace, technologií, nárůstem dopravy či klimatickými změnami souvisí také narůstající množství mimořádných událostí, které nehledě na svůj rozsah mohou způsobit psychickou traumatizaci v poměrně širokém okruhu zúčastněných lidí. Proto je v poslední době vedle záchranných a likvidačních prací věnována stále větší pozornost také psychologické či psychosociální pomoci zmírňující následky události na lidské psychice. Téma této diplomové práce nese název Taktické přístupy k osobám postiženým mimořádnými událostmi - psychologické aspekty a zabývá se psychologickou pomocí osobám zasaženým mimořádnými událostmi. Teoretická část práce se zaměřuje nejprve na vymezení základní používané terminologie Cílem teoretické části je: ? Zmapování současných metod psychologické pomoci při časné péči o osoby zasažené mimořádnými událostmi v České republice. Praktická část práce má dva cíle: ? Zmapování současného stavu a možného vývoje psychologické pomoci poskytované v souvislosti s mimořádnými událostmi z pohledu psychologů jednotlivých složek IZS. ? Zmapování potřeb, hodnot a strategií zvládání u psychologů složek IZS ve vztahu k MU V souvislosti s cíli výzkumu bylo formulováno 6 výzkumných otázek Výzkumná část práce je tedy zaměřena na psychology hlavních složek IZS. Snaží se shrnout jejich zkušenosti, názory, postoje, výhrady, ale i potřeby a strategie zvládání v souvislosti s poskytováním psychologické pomoci v časné fázi po mimořádné události. Kvalitativní výzkum je v práci realizován metodou dotazníkového šetření se 16 otevřenými otázkami. Protože byl s několika respondenty proveden sběr dat formou telefonického hovoru, prolíná se zde metoda dotazníku s metodou strukturovaného rozhovoru. Zkoumaný vzorek tvoří 11 respondentů psychologů hlavních složek IZS. 7 respondentů z řad HZS, 3 od Policie ČR a jeden psycholog ZZS. Odpovědi jednotlivých respondentů byly zaznamenány a kompletní přepisy odpovědí jsou uvedeny jako přílohy práce. Získaná data byla autorkou interpretována tak, aby tvořila odpovědi na výzkumné otázky. Pro větší přehlednost byla pak tato interpretace dále shrnuta do několika bodů, z nichž jsou patrné výsledky výzkumu, které jsou dále diskutovány v následující kapitole. V rámci odpovědí na výzkumné otázky bylo zjištěno: ? jaké nedostatky spatřují psychologové IZS v současném systému poskytování psychologické pomoci osobám zasaženým MU, ? které aspekty psychologické pomoci poskytované osobám zasaženým MU považují psychologové za dobře fungující ? jaké možnosti budoucího vývoje vidí psychologové IZS v oblasti psychologické pomoci osobám zasaženým MU ? čím jsou podle psychologů IZS další cíle a rozvoj psychologické pomoci osobám zasaženým MU limitovány ? jaké hodnoty, potřeby a strategie zvládání a zdroje se u psychologů objevují v souvislosti se zasahováním při a po mimořádných událostech ? jaké metody psychologické pomoci při časné péči o osoby zasažené MU používají oslovení psychologové IZS? Jelikož závěry nelze zobecnit a jejich výčet je pro tento formát příliš obsáhlý, odkazuji tímto na kapitolu Shrnutí výsledků. Podrobnější rozbor výsledků obsahuje kapitola Diskuze. Během provádění výzkumu vyvstala další neformulovaná výzkumná otázka v podobě patrně ne zcela zřetelné či nedefinované hranice mezi psychologickou a psychosociální pomocí, kterou se práce snaží nastavit. Závěrem lze konstatovat, že výzkumné otázky byly praktickou částí práce zodpovězeny. Výzkumné otázky byly koncipovány tak, aby odpovědi na ně tvořily podklady pro SWOT analýzu systému poskytování psychologické pomoci složkami IZS. Věřím proto, že její využitelnost je možná i dále než pro studijní účely.
|
|
|
Canisterapie jako jeden z nástrojů psychosociální pomoci při mimořádných událostech
PETLACHOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá využitím canisterapeutické metody canisterapie-krizová intervence jako jeden z nástrojů psychosociální pomoci při mimořádných událostech. Nejprve je v práci poukázáno na to, co je to canisterapie. Dále jsou popsáni účastníci, metody využívání a požadavky na canisterapeuta. Také je charakterizována psychosociální pomoc při mimořádných událostech. Následuje popis samotné metody canisterapie-krizová intervence, komu je metoda určena a možnosti uplatnění této metody. Ve výzkumné části jsou zaznamenány a vyhodnoceny odpovědi canisterapeutů, kteří mají zkušenost s metodou canisterapie-krizová intervence. Snahou je zhodnotit skutečné uplatnění této metody.
|
|
|
Možnosti zapojení nestátních neziskových organizací do Integrovaného záchranného systému
TATÍČKOVÁ, Irena
Bakalářská práce je zaměřena na zapojení nestátních neziskových organizací do integrovaného záchranného systému v Plzeňském kraji. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů, definic, forem humanitární a psychosociální pomoci při mimořádných událostech a zásad, jimiž se tato pomoc řídí. Blíže je popsáno několik nestátních neziskových organizací, které poskytují humanitární, psychosociální a preventivně výchovnou činnost v Plzeňském kraji. Praktická část obsahuje analýzu úrovně znalostí a informovanosti příslušníků HZS a skupiny dobrovolníků o úloze nestátních neziskových organizací, v rámci zapojení do integrovaného záchranného systému v Plzeňském kraji.
|
|
|
Zajištění psychologické pomoci a krizové intervence civilnímu obyvatelstvu při mimořádné události
ŠČERBOVÁ, Nikola
Diplomová práce nese název: Zajištění psychologické pomoci a krizové intervence civilnímu obyvatelstvu při mimořádné události. Teoretická část je především zaměřena na zmapování rozvoje a stavu systému psychosociální pomoci v ČR, včetně jednotlivých subjektů a organizací, které poskytují pomoc na zasažených místech. Výzkum je založen na podkladě kvalitativního a kvantitativního šetření. Kvalitativní část byla realizována prostřednictvím nestrukturovaného interview s definovaným klinickým psychologem a hlavním psychologem HZS Karlovarského kraje. Touto formou jsem plnila cíle práce 1. Popsat strukturu a funkčnost systému psychologické intervence, 2. Posoudit připravenost odborníků poskytnout pomoc obětem mimořádné události. Metoda kvantitativního šetření zahrnovala sběr dat od náhodného vzorku 150 občanů, kteří se touto formou vyjadřovali k dané problematice krizové intervence a psychické pomoci z vlastního úhlu pohledu. Výzkum probíhal v Karlovarském kraji. Struktura systému psychosociální pomoci vzniká roku 1997, kdy se této problematice začíná věnovat pozornost jak ze strany státních orgánů, neziskových organizací tak i komerčních institucí. Stěžejním státním orgánem v řízení a koordinaci systému psychosociální pomoci je Ministerstvo vnitra, které má vypracovaný systém posttraumatické intervenční péče ve vztahu k zasaženým občanům i ve vztahu k zasahujícím jednotkám, dále rozvíjí spolupráci s IZS a zahraničními subjekty. Nedílnou součástí výzkumu jsou výsledky dotazníkového šetření. Civilní obyvatelstvo má základní informace o psychické pomoci, kterou hodnotí jako významný faktor pro zvládnutí psychicky náročné situace. Tato diplomová práce je strukturována tak, aby poskytla čtenáři ucelený přehled aktuálního stavu psychosociální pomoci. Prací chci také upozornit na chybějící odbornou posttraumatickou intervenční péči ve zdravotnickém sektoru.
|
|
|
Psychosomatická přetížení a jejich projevy v příčinné souvislosti se zážitky z mimořádných událostí.
KREJČOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou působení traumatizujících zážitků z mimořádných událostí na psychosomatiku příslušníka integrovaného záchranného systému. Pod psychosomatikou si představme vzájemné působení duše a těla, tedy ovlivnění tělesného stavu stavem psychickým a naopak. To vše je navíc propojeno se sociálním okolím postiženého. Je tedy třeba dbát o všechny tzv. biopsychosociální potřeby člověka. Teoretická část práce popisuje psychosomatiku jako vědní obor. Zabývá se příznaky, všeobecnou psychoterapií a historickým vývojem psychosomatiky. Dále rozebírá možnosti krizové intervence a specifická rizika činností jednotlivých základních složek IZS. Praktická část práce sledovala vliv traumatizujících zážitků na příslušníky Hasičského záchranného sboru, Zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky. Cílem bylo zjistit míru závažnosti této problematiky a také společně najít možnosti řešení. Výsledky práce ukazují, že k určité míře negativního působení dochází, a proto je důležité soustředit se na preventivní opatření k zamezení vzniku závažnějších komplikací.
|
host ::
RSS.